V Česku se zvýšil výskyt štěnic o 21 %, ukázal průzkum. Proč se jim i dalším škůdcům nejen v ČR tak daří?

Ze všech "komunálních" škůdců za poslední rok v Česku nejvíc stoupla poptávka po likvidaci štěnic, a to přibližně o pětinu. Mezi dalšími škůdci v pořadí jsou švábi, rusi a potkani. Významný byl také nárůst myší a tzv. skladištních škůdců, jako jsou pilousi, lesáci nebo potemníci, kteří ničí obilí. Víc aktivní byly v posledním roce i vosy a kuny. Naopak pokles výskytu nastal u blech, mravenců faraonů nebo octomilek. Vyplývá to z průzkumu, který mezi profesionálními službami zaměřenými na deratizaci, dezinsekci a dezinfekci po celém Česku provedla distribuční společnost DDD Servis.

Firmy považují nárůst štěnic za důsledek několika faktorů, zejména zvýšení cestování a oteplení klimatu. Dále se tento škodlivý hmyz více šíří i proto, že narůstá množství nájemních bytů, kde se střídají obyvatelé, a štěnice se tak rychle roznášejí. Problémem jsou také ubytovny a ekonomicky slabší lokality, kde se výskyt štěnic často řeší pozdě, až když se hmyz značně rozšíří.  

Zároveň roste odolnost škůdců vůči působení jedových nástrah, protože se omezuje spektrum účinných látek v nich povolených. To firmy označují jako problém i při boji s dalšími častými škůdci, zejména šváby, rusy, skladištními brouky, potkany a myšmi. I za jejich nárůstem pak podle průzkumu společnosti DDD Servis stojí teplejší klima. 

Zejména u potkanů jsou problémem také zastaralé kanalizační sítě a to, že obce neinvestují dostatečně do plošné deratizace. 

JAK DOPADLY PODOBNÉ PRŮZKUMY VE SVĚTĚ

Výsledky českého průzkumu odpovídají podobným šetřením v dalších částech světa. Například Rentokil, jedna z největších světových firem zaměřených na likvidaci škůdců, uvedla, že ve Velké Británii došlo k největšímu meziročnímu nárůstu zásahů u štěnic, a to o víc než dvě třetiny. Na dalších příčkách jsou rus domácí, slimák a rybenka domácí. V další zprávě pak firma uvedla, že v Británii koncem minulého roku narostla aktivita hlodavců zhruba o třetinu. 

Studie zveřejněná v časopisu Science Advances zase informuje o výzkumu v 16 světových velkoměstech. Ve většině z nich, například v Amsterdamu, Washingtonu, Torontu nebo New Yorku, vědci zaznamenali enormní nárůst potkanů, za poslední dekádu až na pětinásobek. Přičítají to hlavně oteplování klimatu, dalšímu stěhování lidí do měst a nárůstu populace. 

Víc lidí vyprodukuje víc potravinového odpadu, který bývá v popelnicích i kolem nich dostupný, a uživí tak i víc hlodavců. Díky vyšším teplotám zase větší množství potkanů přežije zimu a zároveň se můžou delší část roku množit. 

Výsledky průzkumů odpovídají i globálním analýzám vývoje trhu prodeje přípravků, vybavení a služeb zaměřených na boj proti škůdcům. Například výzkumná agentura Strait Research spočítala, že loni byla velikost tohoto sektoru trhu asi 26 miliard dolarů (kolem 600 mld. Kč), pro letošek odhaduje navýšení na víc než 27 miliard dolarů a do roku 2033 až na necelých 41 miliard dolarů (asi 945 mld. Kč).

Škůdci přenášejí nemoci a způsobují obrovské škody i tím, že ničí potraviny, budovy nebo jejich vybavení. Mají také vliv na psychiku zvířat i lidí. Například v zemědělských provozech běhající potkani narušují klid zvířat, která tak dávají méně mléka. Podle jednoho výzkumu  také vyšší výskyt potkanů výrazně přispívá k depresím lidí. 

NA JAKÉ ŠKŮDCE SE ZAMĚŘIT DO BUDOUCNA?

Z průzkumu mezi službami, které se zaměřují na boj se škůdci, vyplynulo, že zhruba polovina z nich se chce do budoucna víc orientovat na potkany a štěnice, kolem třetiny na šváby a rusy a asi pětina na myši a skladištní škůdce. Na dalších příčkách se pak umístili vosy, mravenci faraoni, mouchy, holubi a kuny. 

O DDD SLUŽBÁCH

Šetření se také zabývalo tím, na jaké zákazníky se DDD služby orientují, kde je jich nejvíc a kolik mají zaměstnaců. 

Nejvíc respondentů uvedlo, že má sídlo v Jihomoravském kraji, Praze a Středočeském kraji. Následuje Ústecký kraj a Vysočina. 

Téměř čtyři pětiny DDD služeb má do pěti pracovníků a jen 6 % má přes 15 pracovníků. 

Mezi nejčastější zákaznické sektory DDD služeb patří soukromé osoby (69 %), potravinářské firmy (63 %), průmyslové provozy (55 %) a ubytovací a gastro zařízení (51 %). Třetina firem se zabývá deratizací v kanalizacích a necelá třetina působí v rostlinném a živočišném zemědělství.

TECHNOLOGIE

Jen asi pětina DDD služeb využívá nějaký specializovaný software pro pracovníky v terénu (většinou vytvořený na míru) a přibližně třetina to plánuje.

Elektronické pasti a stanice se vzdáleným dohledem vyzkoušela čtvrtina respondentů českého průzkumu, aktivně je ale používá jen 6 %. Čtvrtina DDD firem plánuje tuto technologii vyzkoušet a jen 4 % procenta to absolutně vylučují. Ostatní čekají, až ceny těchto zařízení klesnou nebo jestli o ně budou mít v budoucnu jejich zákazníci větší zájem. 

HLAVNÍ BRZDY

Za největší problém, který brzdí práci DDD služeb, označilo 68 % respondentů příliš velké množství byrokracie a nárůst legislativních pravidel. Kolem poloviny pak uvedlo, že nevznikají přípravky s novými účinnými látkami  a některé insekticidy přestávají učinkovat. U deratizačních nástrah tento problém vidí 30 % služeb. 

Autor: Radek Novotný
Foto: archív
Datum vydání: 26. 3. 2025